Obiloviny představují základ stravy pro většinu obyvatel celého světa. My ve střední Evropě známe velmi dobře pšenici, žito, ječmen, oves, kukuřici a rýži, méně rozšířená mezi lidmi je pohanka a proso a mnozí z nás vůbec netuší, že existuje také obilovina, považovaná některými národy dokonce za královskou potravinu.
Co je to quinoa
Je to zemědělská plodina původem ze subtropických oblastí jižní Ameriky. Tamní obyvatelé ji pěstují tisíce let, představuje pro ně základ obživy, podobně jako kukuřičné klasy. Na těchto dvou obilovinách byly závislé miliony domorodců, žijících v Ekvádoru, v Bolívii, v Argentině a Kolumbii, zejména tam, kde se do závratných výšek zvedají strmé štíty pohoří Andy.
Tato jednoletá obilovina má úžasnou vlastnost – dokáže se přizpůsobit i chladnějšímu klimatu a lze ji pěstovat i ve vyšších nadmořských výškách. Zvládne z půdy snadno absorbovat veškeré potřebné živiny a obsahuje všechny esenciální aminokyseliny, čímž může nahradit i masitou stravu, a je tudíž vhodným potravinovým zdrojem i pro vegany a vegetariány.
Quinoa se pěstuje na zemině, nevyčerpané chemickými hnojivy, jako je např. NPK, tímto nešetrným způsobem se totiž z rostlin ztrácí některé minerály, hlavně hořčík. Quinoa naopak obsahuje hořčíku poměrně hodně, stejně tak vápníku, fosforu, železa, zinku, mědi, selenu a dalších potřebných prvků.
Dalším plus je vyváženost všech základních složek – tuků, proteinů, sacharidů a samozřejmě i vlákniny, zpracovává se výhradně jako celozrnná obilovina a tím je pro nás mnohem cennější, než klasická bílá vymletá mouka. Zároveň je velmi dobře stravitelná, na rozdíl od pšenice a žita, nemusí se dlouho namáčet a zdlouhavě tepelně upravovat. Výborně zasytí a má neutrální chuť, takže je v zásadě jedno, zda si z ní připravíte kaši, nebo s ní zahustíte polévku či omáčku, anebo ji budete mít na talíři jako přílohu k jinému bezmasému (případně masitému) pokrmu.