Drobné fazolky mungo připomínají svým vzhledem hrách, a to také není jev docela náhodný. Jsou totiž s hrachem botanicky příbuzné a pojmenování fazole získaly podle jejich oválného tvaru. Máte tedy před sebou plody luštěniny, která nabízí výhody hrachových lusků, a to zejména možnost jíst je v syrovém stavu.
Naklíčené výborně chutnají – syrové fazolky mungo můžete samozřejmě chroupat, ale mnohem výhodnější je podrobit je procesu klíčení. Klíčky jsou totiž velmi chutné, a jestliže se vám podaří vypěstovat je v délce do dvou centimetrů, jsou i příjemně sladké. Sladkou chuť způsobují přeměněné sacharidy, které rostlinka využívá ke svému počátečnímu růstu z původního semene, a pro strávníky to znamená, že kromě výživových prvků si na klíčcích pochutnají. Mohou se jíst samotné, anebo být součástí zeleninových salátů. Je ovšem škoda podrobit je procesu varu, i když to samozřejmě možné je.
Jsou nejrozšířenější plodinou pro nakličování – když už jsme zmínili růst klíčků, měli bychom doplnit, že právě mungo fazole klíčení významně podpořilo trend zájmu o zdravou výživu na počátku devadesátých let minulého století, což se projevilo i na pultech obchodů s potravinami. Ani dnes není problém sehnat v supermarketech naklíčené mungo, ale vypěstujete-li si klíčky doma, máte dokonalý přehled o jejich kvalitě. V obchodech se totiž na nich může podepsat délka skladování a transport z „výroby“ do obchodu.
Pochoutka i pro vegetariány – vegetariánství je v současné době předmětem zájmu mnoha lidí, zvláště v souvislosti s odporem k zabíjení a týrání zvířat. Lidé, kteří nekonzumují maso, a dokonce ani mléčné výrobky, vejce a cokoli živočišného původu, musí do organismu dodávat všechny esenciální aminokyseliny a toho lze docílit např. kombinací luštěnin a obilovin. Kombinace proto, že v obilovinách je málo lysinu a v luštěninách metioninu a tyto tzv. limitní aminokyseliny se kombinací navzájem doplní.